Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv dostupnosti živin na mykorhizní symbiózu lučních rostlin
PECKOVÁ, Tereza
Arbuskulární mykorhizní symbióza se vyskytuje u většiny cévnatých rostlin. Jedním z faktorů, které ovlivňují její projevy, je dostupnost živin v půdě. Tato práce zkoumá, jak množství fosforu a dusíku v půdě ovlivňuje kolonizaci a společenstvo arbuskulárních mykorhizních hub (AMF) a fine root endophytes (FE) u jednoděložných a dvouděložných rostlin. Zvýšená dostupnost fosforu vedla k nižší kolonizaci AMF a FE, zejména u jednoděložných rostlin. Přidání dusíku znamenalo větší kolonizaci FE a dominanci jediného taxonu ve společenstvu AMF. Nejnižší úroveň kolonizace a největší taxonomická diverzita byly zjištěny u rostlin hnojených oběma živinami.
Kombinované mikrobiální ošetření v hydroponickém pěstování rajčete a okurky: vliv na výnosové parametry a obsah antioxidantů v plodech
Pikorová, Markéta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Látr, Aleš (oponent)
O některých mikroorganismech je známo, že tvoří mutualistickou symbiózu s kořeny rostlin a svým působením mohou zlepšovat některé rostlinné parametry. Mezi symbiotické mikroorganismy, které jsou schopny různé parametry rostlin vylepšovat, patří zejména mykorhizní houby, rostlinám prospěšné půdní bakterie a některé saprotrofní mykoparazitické houby. Mechanismy změn těchto parametrů vlivem symbiotických mikroorganismů jsou známy jen z části a v současné době jsou aktivně zkoumány. Cíli této práce bylo zjistit, zda vybraná mikrobiální ošetření ovlivňují vybrané růstové, fyziologické a výnosové parametry rostlin a obsahy vybraných látek v plodech. V rámci této práce proběhly tři hrnkové skleníkové pokusy (pokus 1, 2 a 3) a tři poloprovozní skleníkové pokusy (pokus 4, 5 a 6), prováděné na rostlinách rajčete (Solanum lycopersicum) a okurky (Cucumis sativus). Rostliny byly pěstovány v hydroponii, za použití nosiče z čedičové vaty a byly zalévány živným roztokem. Jako mikrobiální ošetření rostlin byla v pokusech použita směs arbuskulárních mykorhizních hub (AM), směs bakterií podporujících růst rostlin (PGPB), saprotrofní mykoparazitická houba Trichoderma harzianum (Th) a různé vzájemné kombinace těchto ošetření. U rostlin rajčat a okurek v poloprovozních skleníkových pokusech byl sledován vliv...
Identifikace membránových transportérů účastnících se toku uhlíku v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Konečný, Jan ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulárně mykorhizní symbióza je jednou z nejstarších a přitom stále nejrozšířenějších interakcí. Tento vztah mezi pro člověka nepatrnými půdními houbami a kořeny rostlin, především bylin, je předmětem výzkumu s mj. nadějným využitím v trvale udržitelném zemědělství. Intenzivní výzkum však probíhá i na úrovni buněčné a molekulární, neboť přesné mechanismy fungování této symbiózy jsou stále zastřeny tajemstvím. Pochopení těchto pochodů je žádoucí nejenom v době rozmachu genového inženýrství. Běžně využívaným modelovým organismem pro výzkum rostlinných symbióz je menší bobovitá rostlina z rodu tolice - Medicago truncatula. Využitím DNA čipu na všechny známé geny M. truncatula a porovnáním mykorhizních a nemykorhizních rostlin autor vytipoval několik genů, které by se symbiózy mohly účastnit, a z výsledků sepsal diplomovou práci. Navazujícím experimentem se zásahem do fyziologie rostliny poukazují autoři článku (Konečný a kol., 2019) na pravděpodobné zapojení některých dříve nehlášených genů v symbióze, ale také na rozdílné módy regulace u genů, jejichž pravděpodobná symbiotická funkce je publikována. Tato rigorózní práce se zaměřuje na uvození prvoautorské publikace, bližší výklad experimentu, který není součástí diplomové práce a je stěžejní informací v recenzovaném článku, a komentář k pracím, které...
Vliv rostlinných invazí na arbuskulární mykorhizní symbiózu.
Cihlářová, Lucie ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Už staletí lidé cestují a s nimi cestují zvířata i rostliny. Tento přenos organizmů může být vědomý nebo nahodilý. V obou případech vstupují zavlečené druhy do nových interakcí s místními organismy, což může vést až ke změně fungování celých ekosystémů. Arbuskulární mykorhizní symbióza je jedním z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších symbiotických vztahů vyšších rostlin a půdních hub. Tvoří jí přibližně 80% terestrických rostlinných čeledí, pro které je symbióza s houbami významným zdrojem živin. Zavlečení invazních rostlin do nepůvodních biotopů může výrazně ovlivňovat křehkou rovnováhu mezi symbionty a měnit i druhové složení biotopů. V práci se zabývám arbuskulární mykorhizní symbiózou, charakteristikou rostlinných invazí a jejich vlivem na AM houby v invadovaných lokalitách.
Kombinované mikrobiální ošetření v hydroponickém pěstování rajčete a okurky: vliv na výnosové parametry a obsah antioxidantů v plodech
Pikorová, Markéta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Látr, Aleš (oponent)
O některých mikroorganismech je známo, že tvoří mutualistickou symbiózu s kořeny rostlin a svým působením mohou zlepšovat některé rostlinné parametry. Mezi symbiotické mikroorganismy, které jsou schopny různé parametry rostlin vylepšovat, patří zejména mykorhizní houby, rostlinám prospěšné půdní bakterie a některé saprotrofní mykoparazitické houby. Mechanismy změn těchto parametrů vlivem symbiotických mikroorganismů jsou známy jen z části a v současné době jsou aktivně zkoumány. Cíli této práce bylo zjistit, zda vybraná mikrobiální ošetření ovlivňují vybrané růstové, fyziologické a výnosové parametry rostlin a obsahy vybraných látek v plodech. V rámci této práce proběhly tři hrnkové skleníkové pokusy (pokus 1, 2 a 3) a tři poloprovozní skleníkové pokusy (pokus 4, 5 a 6), prováděné na rostlinách rajčete (Solanum lycopersicum) a okurky (Cucumis sativus). Rostliny byly pěstovány v hydroponii, za použití nosiče z čedičové vaty a byly zalévány živným roztokem. Jako mikrobiální ošetření rostlin byla v pokusech použita směs arbuskulárních mykorhizních hub (AM), směs bakterií podporujících růst rostlin (PGPB), saprotrofní mykoparazitická houba Trichoderma harzianum (Th) a různé vzájemné kombinace těchto ošetření. U rostlin rajčat a okurek v poloprovozních skleníkových pokusech byl sledován vliv...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.